Jan IV. Děčínský z Vartenberka

Byl synem Jan Gasta z Vartenberka, po kterém zdědil panství Děčín a Střekov se Svádovem a Vartou. O Střekov, Svádov a Vartu přišel po roce 1400.
V roce 1396 se stal fojtem braniborské Nové Marky při dolním toku Odry a zastavním držitelem města Küstrin (Kostrzyn). Jako královský hejtman v Perně (Pirna) držel hrad i město jako zástavu. V roce 1404 však český král Václav IV. zapsal Perno Vilémovi, markraběti míšeňskému. Ke zpětné výplatě, kterou měli smluvně zajištěnou Vartenberkové a král Zikmund, již nikdy v budoucnosti nedošlo a Pirensko zůstalo saským Wettinům. Jan z Vartenberka se oženil s Markétou z Donína, dcerou Jindřicha purkrabího z Donína a na Grabštejně. Poslední zmínky o něm jsou v Čechách v roce 1409, k roku 1410 je nejspíše tento Jan z Vartenberka zmiňován spolu s mnoha šlechtici našeho kraje a Saska na straně Řádu německých rytířů v konfliktu s Polskem. Po bitvě o Grünwaldu v roce 1410 už o něm nejsou žádné zprávy. Mimořádnou osobností rodu děčínských pánů z Vartenberka byl jeho syn Zikmund (I.) ale i Jan (V.) z Vartenberka zvaný Blankštejn. Jeho dcera Kateřina se v Nové Marce provdala za hraběte Ulricha z Osten. Snad jiná Kateřina, dcera Jana z Vartenberka a z Blanska, se vdala do rodu pánů z Kolovrat.

Erb Vartenberků