Fridrich II. Dobromyslný

Byl nejstarším synem Fridricha I. a po jeho smrti roku 1428 vládl společně s bratry Vilémem III. zvaným Udatný, Heinrichem (Hynkem) a Zikmundem. Za jeho vlády došlo roku 1438 ke sjezdu stavů, který je považován za první saský zemský sněm. Saští stavové na něm získali privilegium hovořit do berní politiky země. Po smrti svého strýce Fridricha Smířlivého roku 1440 připojil Fridrich II. zpátky ke kurfiřtství Durynsko. Po rezignaci bratrů Heinricha a Zikmunda si Fridrich a Vilém měli v tzv. Altenburském dělení dne 10. září roku 1445 rozdělit na návrh saských stavů državy. Po odmítnutí tohoto návrhu se v klášteře Neuwerk u Halle sešli arcibiskup z Magdeburku, markrabě braniborský a lankrabě hesenský, aby spor vyřešili rozhodčím výrokem – Vilém III. měl obdržet durynskou a franskou část, čili západní državy, kdežto Fridrich II. východní polovinu kurfiřtství. Výnosné doly měly zůstat ve společné správě. Mladší bratr Vilém se cítil rozhodnutím stále poškozen a smírčí rozsudek zůstal jen na papíře. Následující ozbrojený konflikt, tzv. Saské bratrské války, zpustošil velké oblasti Durynska a byl ukončen až mírem z Naumburku dne 27. ledna roku 1451, který potvrdil dělení z roku 1445.
Spolu s bratrem a českým králem Jiřím z Poděbrad právě Fridrich II. podepsal Chebskou smlouvu roku 1459, která určila hranice mezi Čechami a Saskem a položila je do Krušných hor a na střed Labe.