Vilém III. Udatný

Byl druhorozeným synem saského kurfiřta Fridricha I. a vévodou saským. Při Altenburském dělení roku 1445, které mělo být uzavřeno s jeho starším bratrem Fridrichem II., mu připadla durynská a franská část rodových držav. Vilém se s tímto rozhodnutím nesmířil, což vedlo k tzv. Saským bratrským válkám, které byly ukončeny roku 1451 mírem podepsaným v Naumburku. Jeho manželkou byla Anna Rakouská, dcera římského krále Albrechta, díky které si dělal dědické nároky na vévodství Lucemburk, království české a uherské. Při obsazování Lucemburku se dostal do konfliktu s Filipem III. Dobrotivým, burgundským vévodou, který Viléma donutil se stáhnout. Přesto tento po smrti bratra Anny, Ladislava Pohrobka, stále užíval titul vévoda lucemburský. Lucembursko nakonec připadlo Habsburkům. Nároků na české království se vzdal ve prospěch krále Jiřího z Poděbrad, jehož syn Hynek si vzal Vilémovu dcera Kateřinu. Svou ženu, která mu nedala mužského potomka, Vilém internoval a po její smrti se oženil se svou milenkou Kateřinou z Brandensteinu. Aby svou novou manželku uvedl na svou stavovskou úroveň, věnoval její rodině durynský hrad Ranis.
Spolu s bratrem Fridrichem II. a českým králem Jiřím z Poděbrad právě Vilém III. podepsal Chebskou smlouvu roku 1459, která určila hranice mezi Čechami a Saskem a položila je do Krušných hor a na střed Labe.