Javascript is required to view this map.

Pirna

Pod hradem, který byl vybudován snad již v 11. století, vznikla na začátku století 13. tržní osada, která byla úzce spojena s kolonizačními snahami míšeňské marky směřujícími proti proudu Labe k hranicím s českým královstvím. Městská práva Pirně udělil markrabě Jindřich III. zvaný Skvělý z rodu Wettinů, listinně je termín civitas – město doložen ovšem až roku 1296. Během 13. století se podhradí rychle mění na obchodní centrum ležící na kupecké cestě do Čech a záhy tak získává ekonomicky důležité právo skladu, které později, roku 1325, potvrzuje také český král Jan Lucemburský. Vedle staršího centra kolem kostela Panny Marie tak vzniká druhé centrum v okolí dnešní radnice. Roku 1293 získává město český král Václav II. a Pirna zůstává Čechám do roku 1405. Řád dominikánů zakládá ve městě počátkem 14. století svůj klášter, který je písemně doložen roku 1407. Později roku 1317 je zde poprvé zmiňována škola. Roku 1351 se ve městě koná šlechtický sněm svolaný králem a budoucím římským císařem Karlem IV. Právo pořádat každou sobotu týdenní trh uděluje Pirně roku 1409 míšeňský markrabí Vilém.
V Chebské smlouvě o česko-saských hranicích z 25. dubna 1459 je Pirna potvrzena v držení saskému kurfiřtovi Fridrichovi II. zvanému Mírný, ale zůstává stále českým lénem.
Z důvodu rozšíření těžby železné rudy během poloviny 15. století je ve městě roku 1472 založena správní instituce jménem železná komora, která kontroluje a organizuje těžbu v pirnavském revíru až do roku 1686. Jejím primárním úkolem byla správa a ochrana horního regálu saských kurfiřtů z rodu Wettinů.

Místo

50° 57' 22.4928" N, 13° 56' 14.4924" E