Javascript is required to view this map.

Brtnický hrádek

Jihozápadně od obce Brtníky v oblasti při pravém břehu říčky Křinice se na konci jedné ze skalnatých pískovcových ostrožen nalézá opevněná středověká lokalita. O její existenci zde kromě několika objektů tesaných do pískovce svědčí stopy na sucho kladeného zdiva.

Protože o této lokalitě nehovoří žádné písemné prameny, zůstává určení doby její existence závislé na dataci zde získaných archeologických nálezů. Z jejich rozboru, zejména ze studia zlomků keramických nádob vyplývá, že místo bylo osídleno ve druhé polovině 13. století a na počátku století čtrnáctého. Doba počátků zdejšího osídlení je totožná s počátky blízkého Vlčího hrádku. Oproti Chřibskému hrádku, který k nim bývá díky řadě analogií přiřazován, jsou obě tyto lokality o něco mladší. K zániku osídlení na všech třech uvedených lokalitách došlo ještě před rokem 1339, kdy byl dobyt a zničen nedaleký hrad Krásný Buk.

Závěr skalnaté ostrožny s pozůstatky Brtnického hrádku, předělují dvě pukliny přírodního původu. Za první puklinou, jejíž vnější stěna nese stopy přisekání, se rozkládalo malé předhradí. Čelní a obě boční strany předhradí zaujímá nevýrazný val, který, jak prokázal archeologický průzkum, je pozůstatkem zdi z nasucho kladených kamenů. Stopy podobné zdi jsou patrné i za druhou puklinou v čele hradního jádra. Dosud se ale nepodařilo uspokojivě vyřešit, kudy byla vedena přístupová komunikace. Ta dnešní, vybavená několika do skály tesanými schodišti, pochází až z 19. století. Ani archeologický průzkum v prostoru první pukliny nepřinesl na tuto otázku odpověď. Nebyl zjištěn průchod zdí v čele předhradí ani žádné stopy po mostní konstrukci. Proto se nejvíce uvažuje o dřevěných a snadno odstranitelných žebřících nebo o vedení přístupové komunikace při samém okraji skalního bloku, jejíž základy se později sesuly do údolí. Uprostřed hradního jádra se nachází nejvýraznější objekt celé lokality. Jedná se o sklepení čtvercového půdorysu, zahloubené do vrcholové části skalního bloku a přístupné šíjí od severozápadu. Nad ním se nacházela stavba hrázděné či roubené konstrukce, která byla centrální a pravděpodobně i jedinou obytnou stavbou celé lokality. Další stopy trámových kapes a dráží ve skalním podloží, dochované zejména při okraji hradního jádra, vypovídají o užití ochranné stěny lehčí konstrukce a o přemostění puklin ve skalním podloží.

Obranu Brtnického hrádku proti zbytku ostrožny zajišťovaly dvě příčné pukliny, které nahrazovaly funkci šíjových příkopů. V obou případech byl tento obranný prvek doplněn hradbou z nasucho kladených kamenů. Zbývající strany hradu při okraji nepřístupných skal stačilo vybavit jen zábranou lehké konstrukce. Stejně jako u velmi podobného Vlčího a také Chřibského hrádku zůstává nezodpovězena otázka funkce této lokality. Podle jedné hypotézy se jednalo o sídlo některého manů sloužících buď pánům ze Schönburgu, kteří kolonizovali zdejší krajinu z hradu Hohenštejn, nebo pánům z Ronova, kteří působili na Žitavsku a Českolipsku. Tomu by mohla nahrávat i společná doba zániku všech tří sídel, neboť k jejich opuštění dochází přibližně ve stejné době, kdy odsud Schönburgové i Ronovci odcházejí. Druhá, v současnosti stále více prosazovaná hypotéza považuje tyto objekty za sídla obyvatel, kteří hledali v zalesněné a skalnaté oblasti Českého Švýcarska jiný než zemědělský způsob obživy, tak jako se v této souvislosti mluví zejména o úloze nedalekého Kyjovského hrádku.

Místo

50° 55' 36.0012" N, 14° 25' 21" E