Javascript is required to view this map.

Kyjovský hrádek

Stopy středověkého osídlení na okraji pískovcové terasy nad levým břehem řeky Křinice nedaleko osady Kyjov byly donedávna považovány za pozůstatky hradu. Současná historická věda díky novým, zejména archeologickým poznatkům, existenci hradu na tomto místě popírá.

O této lokalitě, jejíž původní jméno upadlo v zapomnění, nás neinformují žádné středověké písemné prameny. Odpověď na otázku, kdy byla osídlena, podávají získané archeologické nálezy, které se hlásí do období od druhé poloviny 13. století do počátku století čtrnáctého. Počátek osídlení je shodný s dobou založení tzv. Chřibského hrádku, oproti nepříliš vzdálenému Vlčímu a Brtnickému hrádku je o něco starší. Zdá se, že k opuštění Kyjovského i všech tří výše uvedených hrádků dochází zároveň a to ještě před rokem 1339, kdy byl dobyt nedaleký hrad Krásný Buk.

Kyjovský hrádek se nachází na konci širokého pískovcového ostrohu, od kterého je oddělen dvěma částečně přitesanými přírodními puklinami. Uvedené pukliny budí dojem, že sloužily jako šíjové příkopy, které vymezovaly předhradí a za ním situované hradní jádro. Provedený archeologický průzkum ale tuto představu vyvrací. Bylo zjištěno, že první příkop vznikl v blíže neurčené době za účelem vybudování vápenné pece. V prostoru mezi oběma puklinami, považovaném dříve za předhradí, nebyly nalezeny žádné stopy středověkého osídlení. Rovněž druhý příkop je v porovnání s běžnými příkopy dosti netypický. Chybí zde jakékoliv stopy mostní konstrukce, zato však ze dna příkopu stoupá schodiště, které je vytesané do jeho vnitřní stěny. V době osídlení bylo uzavíratelné dvěma dřevěnými brankami. Kromě nich se ale v prostoru Kyjovského hrádku nedochovaly žádné jiné obranné prvky, které bychom tu očekávaly, zarážející je zejména absence hradby či dřevěné palisády nad příkopem. Uvnitř lokality se podařilo prokázat existenci minimálně čtyř domů. Jejich suterén byl z větší části zahlouben do skalního podloží, částečně byl vyzděn z kamenů spojovaných jílem. Nad suterénem se nacházela roubená či hrázděná konstrukce, která nesla pravděpodobně dvoupodlažní dům zakončený sedlovou či valbovou střechou.

Pomineme li nepřístupné skalní stěny spadající do přilehlých údolí, odvisela veškerá obrana této lokality pouze na upravené skalní puklině, což je v porovnání s podobnými hrady dosti netypické. Netypická je i forma vnitřní zástavby, která, než panské sídlo, připomíná spíše vesnici. Také svou rozlohou převyšuje Kyjovský hrádek ostrožné hrady té doby. Všechny uvedené skutečnosti tak napovídají, že se v popisovaném případě nejedná o hrad, ale pravděpodobně o sídliště obyvatel, vykonávajících své povolání ve zdejší skalnaté a pro zemědělství nevhodné oblasti. Nejčastěji se tak uvažuje o hornících, mohlo se ale jednat i o jiné profese, například o skláře či dehtaře. Úlohou Kyjovského hrádku by pak bylo poskytnout svým obyvatelům a jejich majetku alespoň základní, relativně bezpečné zázemí v členité a nepřehledné lesnaté krajině.

Místo

50° 54' 42.9984" N, 14° 27' 2.9988" E