Javascript is required to view this map.

Rattenstein

Pozůstatky výšinné středověké lokality nad Těchlovicemi, na jednom z hřbetů, které sbíhají z masivu Bukové hory do Labského údolí.

Vedle běžného lidového výrazu „Pustý zámek / Wüstes Schloß“ bylo toto místo v minulosti označováno pomístním názvem „Rattenstein“. A právě slovní podobnost názvu Rattenstein se jménem dosud nelokalizovaného hradu Vraty vedla historiky k domněnce, že se jedná o jeden a tentýž objekt. V době okolo roku 1400 si na získání hradu Vraty činila právní nárok jistá Kačna z Rychmburka a později i její dědicové. Protistranou v dlouhodobém soudním sporu jim byli děčínští Vartenberkové s Janem z Těchlovic, tedy nejvýznamnější feudálové z prostoru popisované lokality. Nicméně veškeré úvahy o spojitosti s hradem Vraty vzaly za své, když bylo osídlení lokality Rattenstein archeologicky datováno do přelomu 13. a 14. století. Přesto zůstává otázka účelu zdejšího středověkého osídlení nadále otevřena. Vzhledem k velmi malé rozloze lze téměř s jistotou vyloučit, že by se jednalo o panské sídlo typu hrad nebo tvrz. V úvahu tak připadá představa chráněného sídla blíže neurčené výrobní komunity. Mohlo se jednat například o středověké dehtaře či spíše prospektory a horníky, hledající zde rudná ložiska, snad stříbro, které se v okolní krajině v minulosti těžilo.

Lokalita se nachází na konci skalnatého a velmi členitého horského hřbetu, od něhož je oddělena cestou vedoucí z Rytířova k zaniklé vsi Stará Homole. Nelze vyloučit, že zářez dnešní cesty využívá bývalého šíjového příkopu, kterým byl popisovaný objekt chráněn. Za ním, na relativně plochém prostranství, obehnaném palisádovou hradbou, se pravděpodobně nacházela obytná stavba roubené či hrázděné konstrukce. Tomu by mohly nasvědčovat i nálezy vypálené mazanice. Bohužel byl tento prostor z velké části poškozen těžkou mechanizací, o čemž svědčí cesta proražená po celého jeho délce až k výkopu, který je rovněž novodobého původu. Odsud stoupá terén k vysokému skalnímu suku, jímž je ostrožna ukončena. Na jeho vrcholu se mohl nacházet obranný věžovitý objekt rovněž roubené či hrázděné konstrukce, žádné stopy po něm se ale v tvrdém skalním podloží nedochovaly.

Ačkoliv byla tato lokalita chráněna ze tří stran prudkými srázy, byla velmi snadno zranitelná z přilehlého, výše položeného prostoru nad dnešní cestou a jen stěží by dokázala odolávat početnějšímu protivníkovi. I tato skutečnost svědčí proti tomu, že by se jednalo o objekt, označovaný v době své existence jako hrad.

Místo

50° 40' 59.0016" N, 14° 13' 40.0008" E