Javascript is required to view this map.

Krásný buk

Pozůstatky nevelkého hradu s dochovaným základem válcové věže a mohutným příkopem jsou situovány nad osadou Krásný Buk nedaleko Krásné Lípy.

Podle výpovědi archeologických nálezů spadají počátky hradu do poslední čtvrtiny 13. století. Osoba jeho zakladatele není známa, můžeme ji hledat například mezi příslušníky saského rodu pánů ze Schönburgu, jak by mohl napovídat i samotný název hradu (německy Schönbuch). Právě oni totiž drželi hrad Hohenštejn, odkud kolonizovali okolní krajinu až k říčce Křinici. Od nich přešel hrad do vlastnictví pánů z Ronova, starého severočeského rodu, jehož pozemkový majetek se soustředil zejména na Žitavsku a Českolipsku. Nejstarší dochovaný záznam o hradu pochází až z roku 1319, kdy příslušník tohoto rodu, Jindřich z Lipé, milenec ovdovělé královny Elišky Rejčky a jeden z nejmocnějších mužů českého království, směnil s českým králem Janem Lucemburským svůj majetek na severu Čech včetně hradu Krásný Buk za majetky na Moravě. Komu a kdy Jan Lucemburský hrad prodal nebo zastavil, není známo. Kronikářský záznam datovaný rokem 1339 vypovídá o jeho dobytí, a protože se jméno hradu v dobových písemných pramenech již nikdy více neobjevuje, lze se oprávněně domnívat, že po této události již nebyl obnoven.

Hrad byl vystavěn na nevelké ostrožně nad pravým břehem říčky Křínice. Prostor před hradním jádrem zaujímalo předhradí, zajišťující provozní a hospodářské funkce hradu. O vnitřní zástavbě předhradí není nic známo, viditelné jsou jen pozůstatky obvodového opevnění dochovaného v podobě valu s vnějším příkopem. Podle starších popisů bylo opevnění předhradí mnohem rozsáhlejší, v minulosti zde měly být patrné ještě další dvě obranné linie tvořené valem a příkopem. Vlastní jádro hradu představuje pahorek, obehnaný kolem dokola mohutným příkopem. Protože svahy ostrožny nebyly při hloubení příkopů odtěženy, vznikl tak na vnějším obvodu příkopu přirozený terénní val. V čele hradního jádra stála válcová věž, jejíž spodní část je dochována dodnes. Ve skrytu za ní se pravděpodobně nacházel dvorek a palácová stavba nevelkých rozměrů. Kolem hradního jádra obíhala kamenná hradba, což dokládá pozůstatek zdiva přiložený k patě věže. Jak bylo u takovýchto staveb obvyklé, přístup dovnitř zajišťoval s největší pravděpodobností padací most.

Obrana hradu byla založena na mohutném příkopu a obvodové hradbě. Celému hradnímu areálu dominovala vysoká válcová věž. Její užitná funkce byla výhradně obranná, stísněný interiér o průměru 1,7 m totiž zcela znemožňoval využití věže k obytným účelům. Tento typ věže, obecně nazývaný jako bergfrit, se stal charkteristickým prvkem velké řady šlechtických hradů té doby. Nevhodná terénní konfigurace, znemožňující rozšíření a účinné zlepšení obranyschopnosti hradu zapříčinily, že Krásný Buk nebyl po svém zničení v roce 1339 již nikdy obnoven. Díky tomu ale dnes představuje vzácně dochovanou ukázku rané fáze hradu bergfritového typu, většina ostatních hradů tohoto typu se totiž nevyhnula pozdějším přestavbám.

Podle stručného zápisu v žitavské městské kronice vypravilo se v roce 1339 ze Žitavy a dalších hornolužických měst mohutné vojsko vedené vévodou Jindřichem Javorským. Jejich cílem se stal hrad Krásný Buk, který byl obdobně jako hrad Tolštejn o dva roky dříve, dobyt. Z dalších souvsilostí v kronice uváděných se obecně soudí, že záminkou k tažení proti oběma hradům měly být loupeže, z nich vedené. Kdo hrad v té době držel, známo není, mohlo se snad jednat o příslušníky rytířského rodu z Naptic, kteří byli na jiném místě téže kroniky obviněni právě z loupežení.

Místo

50° 55' 14.0016" N, 14° 28' 59.9988" E